Excerpt from Endgame

Předpoklady pro konec hry

From chapter "Premises"

Předpoklad první: Civilizace není a nikdy nemůže být udržitelná. To platí zejména pro průmyslovou civilizaci.

Předpoklad druhý: Tradiční komunity se ne často dobrovolně vzdávají zdrojů, na nichž jsou závislé, nebo zdroje ne dobrovolně prodávají; až do té doby, než jsou jejich komunity zničeny. Také ne dobrovolně dovolí, aby krajina, jíž obývají, byla ničena těžbou – zlata, ropy, atd. Z toho vyplývá, že ti, kteří chtějí dobývat zdroje, budou to dělat tak, aby mohli zničit tradiční komunity.

Předpoklad třetí: Náš způsob života – průmyslové civilizace – je založen na neustálém násilí a vyžaduje si jej. Bez neustálého násilí zkolabuje velmi rychle.

Předpoklad čtvrtý:Civilizace je založena na jasně definované a všeobecně přijímané, ale často neviditelné hierarchii. Násilí prováděné těmi výše z hierarchie na těch níže je téměř vždy neviditelné, to znamená, že prochází bez povšimnutí. Pokud je povšimnuto, je plně racionalizováno. Násilí prováděné těmi níže z hierarchie na těch výše je nemyslitelné, a když k němu dojde je považováno za šokující, horor a fetišizaci obětí.

Předpoklad pátý: Majetek těch výše v hierarchii je cennější než životy těch níže. Je přijatelné, aby ti na hoře navýšili množství majetku tím – lidově, vydělali peníze – že zničí životy těch níže nebo je dokonce zabijí. To je nazýváno produkcí. Pokud se ti níže pokouší poškodit majetek těch výše, mohou je ti na hoře za to zabít nebo jim nějakým způsobem zničit život. To je nazývané spravedlnost.

Předpoklad šestý: Tato kultura nepodstoupí nějaký druh dobrovolné transformace ke zdravému a udržitelnému způsobu života. Když toto neukončíme, civilizace nadále bude ožebračovat drtivou většinu lidí a drancovat planetu, dokud se nezhroutí (a pravděpodobně s ní bude zničena celá planeta). Vliv této degenerace bude utrpením pro lidi a nelidské bytosti po velmi dlouhou dobu.

Předpoklad sedmý: Čím déle budeme čekat, než se civilizace zhroutí – nebo čím déle budeme čekat, než ji k tomu sami přivedeme – tím bude její zhroucení pro lidi a nelidi, kteří zde jsou a pro ty, kteří přijdou po ní mnohem horší.

Předpoklad osmý: Potřeby přirozeného světa jsou mnohem důležitější než potřeby ekonomického světa.

Další způsob jak chápat osmý předpoklad: Každý ekonomický a sociální systém, z něhož nemá prospěch přírodní společenství, na němž je závislý, je neudržitelný, nemorální a hloupý. Udržitelnost, morálka a inteligence (stejně jako spravedlnost) vyžaduje demontáž takového ekonomického a sociálního systému, přinejmenším však musíme zabránit tomu, aby ničil krajinu.

Předpoklad devátý: Ačkoliv je jasné, že přijde den, kdy bude méně lidí, než je dnes, existuje mnoho způsobů, jak by k tomuto snížení populace mohlo dojít (nebo má být dosaženo, v závislosti na tom, jak aktivně nebo pasivně se rozhodneme tuto transformaci přiblížit). Některá z těchto možností bude velmi násilná a strádající: jadernou katastrofou, například, by se snížila jak populace, tak spotřeba, ale je to děsivé; totéž platí o tom, když budeme nadále pokračovat v drancování zdrojů a přijde následné zhroucení. Jiné způsoby by mohly být méně násilné. S ohledem na současnou úroveň násilí této kultury proti lidem a přírodě, snížení lidské populace a spotřeby se neobejde bez násilí a strádání, ne proto, že by snížení populace muselo nutně znamenat násilí, ale proto, že násilí a strádání se stalo normou naší kultury. Existují také některé další způsoby snížení populace a spotřeby. Zatímco by se stále jednalo o násilný, měly by být méně násilný než současná úroveň násilí – nutnost rovnoměrného přerozdělování zdrojů od bohatých, bohatších (často nuceně) k chudým – a samozřejmě snížení současného násilí proti přírodě. Individuálně a kolektivně se snad může podařit snížit rozsah násilí, které by se odehrávalo v průběhu potenciálně dlouhodobé změny. Nebo nemusí. Ale jedno je jisté: pokud k tomuto problému nebudeme přistupovat aktivně – pokud nebudeme mluvit o naší nesnázi, a nebudeme se ptát, co by jsme mohli udělat – pak násilí a utrpení bude nepochybně mnohem a mnohem závažnější a strádání extrémnější.

Předpoklad desátý: Tato kultura jako celek je šílená a většina její členů jakbysmet. Kultura je poháněna nutkáním smrti, nutkáním ničení života.

Předpoklad jedenáctý: Od začátku tato kultura – civilizace – byla kulturou okupační.

Předpoklad dvanáctý: Nejsou bohatí a chudí lidé na světě. Jsou zde lidé. Bohatý může mít spoustu barevných papírků, které předstírají, že mají takovou hodnotu – někdy bohatství těchto lidí je ještě více abstraktní: čísla na pevných discích bank – zatímco chudí nemusí mít. Tito „bohatí“ si nárokují vlastnění půdy, ale „chudým“ je často toto právo upíráno. Hlavním úkolem policie je prosazovat iluze těch, kteří mají spoustu barevných papírků. Ti s barevnými papírky spolknou obecně tyto bludy stejně rychle, jako ti bez barevných papírků. Tyto bludy s sebou přináší extrémní utrpení v reálném světě.

Předpoklad třináctý: Ti u moci vládnou silou, čím dříve pochopíme, že tomu není jinak, tím dříve budeme moci začít přemýšlet a uskutečňovat rozumná řešení, zda, jak i kdy se budeme bránit.

Předpoklad čtrnáctý: Od narození – a pravděpodobně od početí, nejsem si jist, jak to určit – jsme individuálně, tak kolektivně socializováni na to nenávidět život, nenávidět divočinu, volně žijící zvířata, nenávidět ženy, nenávidět děti, nenávidět svá těla, nenávidět a bát se našich emocí a nenávidět se navzájem. Pokud bychom nebyli učeni nenávidět svět, nemohli bychom dopustit toho, aby byl zničen před našima očima. Pokud bychom nebyli učeni nenávidět sami sebe, nepřipustili bychom, aby naše domovy – a naše těla – byly otráveny.

Předpoklad patnáctý: Láska neznamená pacifismus.

Předpoklad šestnáctý: Hmotný svět je primární. To neznamená, že duch neexistuje, ani to neznamená, že není nic jiného než hmotný svět. To znamená, že mysl a tělo jsou spojeny, což také znamená, že skutečné akce mají skutečné důsledky. To znamená, že se nemůže spoléhat na Ježíše, Santa Clause, Velkou matku nebo dokonce na velikonočního zajíčka, abychom se dostali z této situace. To znamená, že tato situace je skutečná, ne jen zamračení boží. To znamená, že musíme této situaci čelit sami. To znamená, že v době kdy jsme zde na Zemi – bez ohledu na to, kde bychom mohli skončit po smrti, a zda jsme odsouzeni nebo jak jsme se rozhodli žít – musíme čelit této situaci. Země je hlavní. Je náš domov. Je vším. Je hloupé si myslet nebo jednat či žít tak, jako by tento svět nebyl skutečný a primární. Je hloupé a ubohé, když nebudeme žít naše životy, jako by naše životy nebyly reálné.

Předpoklad sedmnáctý: Je chybou, nebo spíš popíráním, dělat naše rozhodnutí závislými na tom, či z nich vyplývající činy vystraší masy Američanů (Evropanů aj.) nebo lidí, kteří se chtějí držet od všeho dále.

Předpoklad osmnáctý: Naše součastné sebevědomí není udržitelnější než naše současné využívání energií nebo technologie.

Předpoklad devatenáctý: Problémem této kultury je především v přesvědčení, že ovládání a zneužívání přírody a jiných druhů je opodstatněno.

Předpoklad dvacet: V rámci této kultury, není blaho komunit (lidé a jiné druhy), nejsou to morální zásady, není to etika, není to spravedlnost, není to samotný život sám, tou hnací silou, ale je to ekonomika sama.

Modifikace předpokladu dvacet: Sociální rozhodnutí jsou primárně určována (a často výhradně) na základě toho, zda tato rozhodnutí zvýší finanční bohatství subjektů s rozhodovací pravomocí, těm, kterým slouží.

Druhá modifikace předpokladu dvacet: Sociální rozhodnutí jsou primárně určována (a často výhradně) na základě toho, zda tato rozhodnutí posílí sílu subjektů s rozhodovací pravomocí a jejich pánům, těm, kterým slouží.

Třetí modifikace předpokladu dvacet: Sociální rozhodnutí vycházejí především (a často výhradně) k téměř zcela nepřezkoumaným přesvědčením, že rozhodnutí těch, kteří na to mají pravomoc nebo těch, kteří z toho mají zisky, jsou oprávněni rozšířit svou sílu a/nebo finanční bohatství, na úkor těch níže.